Čína zavádí rozsáhlé změny ve struktuře svého trhu se zlatem, což by mohlo změnit podobu globálního měnového systému. Mezi tyto strategické iniciativy patří rozšíření kapacity trezorů, vytváření nových clearingových systémů a zmírňování dovozních omezení – to vše s cílem upevnit roli Číny jako klíčového hráče v globálním obchodu se zlatem a potenciálně zpochybnit dominanci amerického dolaru.

Čínská politika v oblasti zlata jde nad rámec pouhého hromadění rezerv; představuje komplexní přístup k předefinování způsobu obchodování, skladování, oceňování a používání zlata v mezinárodním obchodu. Budováním alternativních obchodních mechanismů a fyzické infrastruktury se zdá, že Čína vytváří paralelní systém, který funguje podle jiných pravidel a priorit než trhy ovládané Západem.

Rozšíření „Hongkongského zlatého centra“

Nedávné politické kroky v Hongkongu představují klíčový krok v čínské strategii v oblasti zlata a odrážejí dlouhodobý závazek rozvíjet trh se zlatem.

Cílem nových opatření je zvýšit skladovací kapacitu zlata v Hongkongu na 2 000 tun – což je významné rozšíření, které dokáže pojmout obrovské fyzické zásoby zlata. Tato kapacita se neomezuje pouze na domácí sklady; předpokládá se, že je navržena tak, aby sloužila i mezinárodním účastníkům hledajícím alternativy k tradičním západním trezorům.

Nejdůležitější je, že Hongkong vytváří centralizovaný clearingový systém určený pro transakce se zlatem. Tato infrastruktura poskytne „finanční potrubí“ nezbytné pro vypořádání obchodů mimo západní systémy, což potenciálně sníží závislost na institucích, jako je COMEX a London Bullion Market Association (LBMA).

Díky tomuto vývoji se Hongkong pozicionuje jako významné globální centrum obchodování se zlatem, které funguje s infrastrukturou nezávislou na západních finančních systémech a nabízí alternativní cestu pro země, které chtějí provádět transakce mimo konvenční kanály.

Strategický růst Šanghajské zlaté burzy

Od svého založení v roce 2002 se Šanghajská zlatá burza (SGE) rozrostla z lokální obchodní platformy v globálně vlivnou instituci.

Významným krokem bylo otevření prvního offshore trezoru v Hongkongu v roce 2023, čímž rozšířila svou fyzickou přítomnost i mimo pevninskou Čínu. Zároveň spustila dvě nové zlaté smlouvy určené speciálně pro mezinárodní investory – jasný signál záměru Pekingu přilákat větší globální účast.

Tyto nové smlouvy umožňují obchodování se zlatem denominovaným v juanech namísto dolarů, což podporuje cíl Číny internacionalizovat svou měnu se zlatem jakožto kotvou důvěry. Využitím všeobecného přijetí zlata se Čína snaží posílit důvěru v transakce denominované v juanech.

Přístup SGE klade důraz na fyzické dodání zlata, na rozdíl od západních trhů, kde dominují papírové deriváty. Vyžadováním dodání pro většinu obchodů burza zajišťuje, že trh přesněji odráží skutečnou nabídku a poptávku.

Proč Čína ve své ekonomické strategii upřednostňuje zlato?

Čínská zlatá politika představuje koordinovanou strategii, která jde daleko za hranice akumulace aktiv a řeší současně několik ekonomických a geopolitických cílů.

Zlato hraje v pekingské strategii dvojí roli: jako finanční aktivum i jako geopolitický nástroj. To Číně poskytuje jedinečnou kombinaci ekonomické bezpečnosti a strategické flexibility ve stále nejistějším globálním prostředí.

Snížení závislosti na dolaru

Nová čínská zlatá infrastruktura vytváří mechanismus ke snížení závislosti na americkém dolaru v globálním obchodu a financích.

Tento systém umožňuje vypořádání transakcí bez použití dolaru, což obchodním partnerům umožňuje v případě potřeby obejít dolar. V tomto uspořádání zlato funguje jako neutrální bezpečné aktivum – bez rizika protistrany a mimo kontrolu jakéhokoli jednotlivého národa.

Nejdůležitější je, že systém poskytuje finanční kanál odolný vůči sankcím. Od západních sankcí vůči Rusku v roce 2022 si mnoho zemí uvědomilo svou zranitelnost v rámci systému založeného na dolaru a začalo hledat alternativy. Čínská zlatá architektura nyní nabízí praktickou možnost.

Propojením jüanu se zlatem prostřednictvím těchto mechanismů Peking posiluje důvěru v transakce založené na jüanech bez nutnosti formálního zlatého standardu, což umožňuje postupné přijetí, nikoli rušivé šoky na trzích.

Získání vlivu na tvorbu cen komodit

Prostřednictvím své zlaté politiky se Čína také snaží posílit svůj vliv na tvorbu cen klíčových komodit, které jsou pro její ekonomiku nezbytné.

Čína je již léta zranitelná vůči cenovým systémům ovládaným Západem, zejména kvůli obrovským objemům surovin, které dováží. Vyvíjením alternativ k burzám COMEX a LBMA se Peking snaží získat větší vliv na oceňování akcií.

Důraz na fyzické dodání na čínských burzách umožňuje určování cen na základě skutečného trhu se slitky, na rozdíl od západních burz, kde papírové kontrakty výrazně převyšují objem dostupného zlata, což často zkresluje ceny.

Tento přístup snižuje vystavení se vnímané „manipulaci cen“, což je častý problém čínských úředníků a obchodníků, kteří tvrdí, že papírové smlouvy se někdy používají k umělému zastínění cen. V důsledku toho Čína získává ekonomické i strategické výhody na globálních komoditních trzích.

Integrace s iniciativou Pás a stezka

Zlato hraje ústřední roli v iniciativě Pás a stezka (BRI), což je rozsáhlý čínský program rozvoje infrastruktury, který byl spuštěn v roce 2013.

Nová infrastruktura trhu se zlatem poskytuje spolehlivý mechanismus vypořádání pro partnery BRI, kteří se mohou zdráhat zvýšit expozici vůči dluhům nebo aktivům denominovaným v dolarech. Nabídkou zlata jako alternativy Čína zvyšuje atraktivitu účasti pro země, které se snaží snížit závislost na západním finančním systému.

Tento rámec nabízí možnost nad rámec financování infrastruktury v dolarech a zároveň posiluje hospodářské vazby mezi Čínou a zeměmi bohatými na zdroje v Africe, Asii a Latinské Americe.

Budováním alternativních finančních kanálů Čína prohlubuje své ekonomické vazby s těmito zeměmi a zároveň snižuje svou vlastní závislost na západních systémech – posiluje tak svou dlouhodobou bezpečnost a globální ekonomický vliv.

Ceny palladia během středečního obchodování klesly uprostřed silnějšího amerického dolaru vůči většině hlavních měn a také kvůli obavám ze slabší poptávky po kovech v důsledku dopadu cel.

Toto přichází v době, kdy minulý týden nadále přicházely slabé ekonomické údaje z Číny. Srpnová čísla ukázala, že průmyslová produkce, maloobchodní tržby a investice do fixních aktiv rostly pod očekáváním. Míra nezaměstnanosti také nečekaně vzrostla na 5,3 %.

Tato data následovala po zveřejnění údajů o mírné inflaci z Číny jen o několik dní dříve, které potvrdily přetrvávající dezinflační tlaky v druhé největší ekonomice světa, což vyvolalo další obavy ohledně čínské poptávky.

Samostatně probíhající válka mezi Ruskem a Ukrajinou nadále vrhá stín na trhy, zejména na trh s kovy, přičemž Moskva je jedním z největších světových producentů palladia.

Americký prezident Donald Trump dnes uznal, že ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou je za současných podmínek obtížné, a dodal, že je zklamán prezidentem Vladimirem Putinem.

Index amerického dolaru mezitím k 15:03 GMT vzrostl o 0,6 % na 97,8 bodu, přičemž maximum bylo 97,9 a minimum 97,2.

Prosincové futures kontrakty na palladium klesly k 15:03 GMT o 1,3 % na 1 236,1 USD za unci.

Bitcoin ve středu mírně poklesl a pokračoval v klesajícím trendu, který začal prudkou vlnou likvidací začátkem tohoto týdne, zatímco obchodníci nadále vyhodnocovali opatrná prohlášení předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella s očekáváním zveřejnění klíčových údajů o inflaci v USA.

Bitcoin naposledy k 02:11 východního času (06:11 GMT) klesl o 0,2 % na 112 790,5 USD a zůstal tak poblíž nejnižších úrovní za poslední dva týdny.

Bitcoin si po vlně likvidací drží ztráty… a očekávání politiky Fedu

Bitcoin v pondělí klesl o téměř 3 % poté, co byly na trhu s kryptoměnami během jediného dne zlikvidovány pozice v hodnotě přibližně 1,5 miliardy dolarů.

Tato vlna likvidací byla největší od loňského března a vedla k nucenému prodeji na derivátových trzích, což způsobilo prudké ztráty pro Ethereum a další altcoiny.

Pokles byl dále zhoršen tím, že někteří obchodníci se umístili v směrových sázkách prostřednictvím opčních kontraktů, které podle zpráv těží z prudké volatility.

K tomuto kolapsu došlo jen několik dní poté, co Bitcoin a další digitální aktiva zpočátku posílily poté, co Fed minulý týden snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů, což bylo první měnové uvolňování za několik měsíců.

Tento optimismus však netrval dlouho, protože chuť k riziku se rychle obrátila s opatrným tónem Fedu ohledně výhledu měnové politiky.

Předseda Fedu Jerome Powell ve svém projevu uvedl, že centrální banka musí jednat opatrně při zvažování dalšího snižování nákladů na půjčky. Uznal, že slabý trh práce může poskytnout prostor pro další uvolňování, ale varoval, že nadměrné škrty by mohly podkopat pokrok dosažený v boji proti inflaci.

Pozornost se nyní upírá na zveřejnění indexu osobních spotřebních výdajů (PCE) ve Spojených státech, což je preferovaný ukazatel inflace Fedem, který je naplánován na pátek.

Bloomberg: Tether se snaží získat až 20 miliard dolarů při ocenění 500 miliard dolarů

Agentura Bloomberg v úterý informovala, že Tether, se sídlem v Salvadoru a emitentem stablecoinu USDT, je v raných jednáních o získání 15 až 20 miliard dolarů prostřednictvím soukromého umístění akcií, což by mohlo společnost ohodnotit na zhruba 500 miliard dolarů.

Podle zprávy by navrhovaná transakce zahrnovala prodej přibližně 3 % akcií společnosti.

Generální ředitel Paolo Ardoino ve středu uvedl, že společnost skutečně zvažuje získání kapitálu od skupiny významných investorů.

Ceny ropy ve středu vzrostly poté, co průmyslová zpráva ukázala pokles zásob ropy v USA z minulého týdne, a to uprostřed rostoucích obav trhu z omezených dodávek v důsledku narušení vývozu v Kurdistánu a Venezuele a také z výpadků dodávek z Ruska.

Futures kontrakty na ropu Brent do 10:00 GMT vzrostly o 40 centů, neboli 0,6 %, na 68,03 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 38 centů, neboli 0,6 %, na 63,79 dolarů.

Tamas Varga, analytik společnosti PVM Oil Associates, uvedl: „Trh očekával v posledním čtvrtletí roku přebytek nabídky a globální nárůst zásob, ale pozornost se v poslední době přesunula zpět k východní Evropě a možnosti nových sankcí vůči Rusku.“

Dodal, že zpoždění v obnovení kurdského vývozu ropy spolu se snížením dodávek venezuelské ropy společností Chevron kvůli problémům s americkými povoleními přispěly ke krátkodobému býčímu trendu.

Oba referenční ceny v úterý vzrostly o více než 1 dolar za barel poté, co se pozastavila dohoda o obnovení vývozu z iráckého Kurdistánu, což zastavilo dodávky ropovodem do Turecka, u nichž se očekávalo, že dosáhnou 230 000 barelů denně. Toky ropovodem byly pozastaveny od března 2023.

Americký prezident Donald Trump v úterý jinde prohlásil, že věří, že Ukrajina by mohla znovu dobýt všechna území okupovaná Ruskem, což je náhlá změna rétoriky ve prospěch Kyjeva. Začátkem tohoto měsíce Trumpova administrativa vyzvala země EU, aby urychlily úsilí o postupné ukončení ruské ropy a plynu.

Rusko se mezitím podle obchodníků a distributorů potýká s nedostatkem některých druhů paliv, protože provoz rafinérií se kvůli útokům ukrajinských dronů snižuje. Kyjev zintenzivnil útoky na energetickou infrastrukturu ve snaze snížit příjmy Moskvy z exportu.

Íránský ministr ropného průmyslu Mohsen Paknedžad v úterý prohlásil, že na prodej ropy v zemi nebudou uvalena „žádná nová zatěžující omezení“, a zdůraznil, že vývoz do Číny bude pokračovat, a to i přesto, že se Teherán a evropské mocnosti snaží dosáhnout dohody, která by tento týden zabránila obnovení sankcí OSN.

Data Amerického ropného institutu (API) ukázala, že zásoby ropy a benzinu v USA minulý týden klesly, zatímco zásoby destilátů vzrostly, uvádějí tržní zdroje.

Oficiální údaje o energetice americké vlády by měly být zveřejněny později ve středu. Průzkum agentury Reuters mezi osmi analytiky před zveřejněním těchto údajů však naznačil, že zásoby ropy a benzinu pravděpodobně v týdnu končícím 19. zářím vzrostou, zatímco zásoby destilátů by měly klesnout.

Na širší úrovni se globální trh s ropou připravuje na nadměrnou nabídku a slabší poptávku. Mezinárodní energetická agentura ve své poslední měsíční zprávě uvedla, že globální zásoby ropy letos porostou rychlejším tempem a přebytek se do roku 2026 má dále zvýšit.